O naději

Jak mnozí z Vás zaznamenali, tak tématem letošního Světového dne mládeže (SDM) je citát z Lukášova evangelia: "Neboj se, Maria, neboť jsi nalezla milost u Boha."

Tento citát je pro nás zdrojem naděje. A právě o slově naděje jsme několikrát uvažovali i při letošním svátku SDM v naší diecézi.

Díky Bohu jsem na tomto setkání mohla právě slova naděje z tohoto citátu pocítit na vlastní "kůži".

Pocitila jsem to dnes při závěrečné mši svaté, kterou jsme ve velkých mrazech společně slavili na náměstí města Hlučína, kde celá oslava SDM v naší diecézi probíhala. Řekla bych, že to pro mě byla taková "(ne)obyčejná" mše svatá. Až do chvíle, kdy jsem šla ke svatému přijímání. 

Ježíšovo proměněné tělo jsem přijala z rukou kněze, kterého znám již delší dobu a on zná mě. A vzájemně se za sebe modlíme a víme to o sobě. Před tím, než mi proměněné tělo Páně podal, usmál se na mě. A když jsem pak po přijetí Pána Ježíše chtěla odejít, chytil mě otec za rameno. 

Nic jsme si neřekli. Já už jsem byla na odchodu, takže jsem na něj neviděla, ale silně mě toto nepatrné gesto zasáhlo. Najednou jsem si uvědomila, že stále mám okolo sebe lidi, kteří neváhají obětovat své prostředky, aby se za mě modlili. 

Bohu díky, za naději, kterou v těchto lidech můžu mít. A proto neváhejme obětovat své modlitby za druhé.

Občas stačí i nepatrná střelná modlitba: "Pane, nevím, za koho se mám v této chvíli modlit, ale chci tuto svou střelnou modlitbu věnovat těm lidem, kteří mou modlitbu nejvíce potřebují. Věřím, že ty už si to přebereš sám." Amen.