Další krok

Nevím, jestli také znáte ten pocit, potřeby "teď se prostě musím VYPSAT". Ale ten pocit zrovna mám. Takže se předem omlouvám za slátaniny, které možná níže budou.

...

U srdíčka je mi jako po výbuchu granátu, v hlavě mám pocit nikdy nekončícího štěstí a v nohách mám takový pravidelný tik (nebo lépe napsáno, nutkání), že by mé nohy chtěly skákat a tančit.Tak mi přesně je. A stačilo k tomu málo - jen jeden víkend v ústraní civilizace.

Bylo tam teplo, dost jídla, skvělí lidé, kterých ovšem také nebylo mnoho (a já). ... Ale něco důležitého mi tam v tom odlehlém místě došlo.
... Nezdá se ti, že ses v duchovním životě nějak zasekl(a)? Není náhodou na čase jít dál? Udělat další KROK?

Víte, ono není na škodu, si tyto otázky někdy položit. Důležitější však je, umět si na ně odpovědět. Ne-li ještě lépe, udělat ten další KROK.

Já už se rozhodla, že do toho JDU, a další KROK do neznáma udělám.

Jak jste na tom vy? Nemáte pocit, že je na čase jít dál? Pokud ano, tak Vám přeji mnoho vytrvalosti a sil na Vaší "další" cestě.

P.S. Děkuji, za přečtení.